Historie domu čp. 120 v Kolinci - radnice
Čp. 120, parcela č. 64
(Nové čp. 120 na parcele č. 324, majitel Václav a Anna Kocourkovi - viz toto!)
Historie této radniční budovy je ze starších dob uvedena u předcházejícího čp. 49, se kterým dříve tvořila celek.
Rozdělení nastalo, jak již bylo uvedeno, v r. 1779. Účel, pro který byla radniční budova koupena - zřízení školy - nebyl po dobu 10 let naplněn. Až v r. 1789 nařídil klatovský krajský školní komisař Prokop Šejba, aby velká radní místnost byla určena pro třídu, aby v ní byla vylámána dvě okna, opatřena kamna a lavice a při schodech zřízena pavláčka.
Existence školy v radniční budově neměla mít dlouhého trvání. Přítomnost dětí a přidělení menší světnice nebylo radním vhod. A tak byl učitel nucen vyučovat opět ve svém domku čp. 11.
Ve stabilním katastru je radniční budova uváděna pod čp. 49 jako majetek hraběte Ludvíka Taafee. K přidělení čp. 120 došlo někdy okolo r. 1870.
Jako každá pořádná městská radnice byla opatřena plechovou věžičkou, která byla odstraněna v r. 1924.
Osudy těch, kteří z této budovy řídili osudy našeho městečka budou popsány v oddíle Správa obce.
Budova však měla také své nájemní obyvatele, ponejvíce obecní sluhové či policajti. Ty známe ovšem až z doby pozdější.
Dne 6. 10. 1816 se oženil Jan Syrový, policajt a mistr soustružnický z Kolince, jako 38letý vdovec s Evou, 32letou dcerou Joseta. Heřmana domkáře v Kolinci čp. 71 a matky Marie Rejchové z Podolí čp. 7. Z tohoto druhého manželství vzešly tyto děti:
Josef nar. 23. 10. 1817,
František nar. 12. 4. 1819,
Kateřina nar.6. 8. 1820,
Ignác nar. 1. 8. 1822, † 20. 5. 1824,
Jan Nep. nar. 5. 1827, † 13. 7. 1831.
Pan Syrový zemřel dne 16. 10. 1839 jako “sluha právní“ v 54 letech na TBC v čp. 49.
Po něm převzal funkci zdejšího policajta jeho syn Josef, který se dne 16. 2. 1841 oženil s Marií, dcerou Jana Sýkory, souseda z Kolince čp. 18 a matky Anny Šatrové z Tajanova. Oběma bylo 23 let. Všechny děti se jim narodily v radniční budově, tj. v čp. 49:
Marie Magdalena nar. 3. 1. 1842, † 20. 1. 1844,
Ondřej nar. 12. 2. 1844,
Terezie nar. 14. 4. 1846,
Martin nar. 15. 10. 1848.
I tento obecní sluha zemřel v 54 letech dne 19. 10. 1871 v čp. 120, tedy nově přiděleném popisném čísle namísto čp. 49. Také další tři generace zdejších obyvatel sloužily ochraně obce.
První z nich byl Jiří Kohout, syn Jana Kohouta, kožišnického mistra v Kolinci čp. 9 a matky Terezie, dcery Václava Nováku, mistra obuvnického v Kolinci čp. 11. Dne 21. 11. 1876 se v 28 letech oženil 32 letou Žofií, dcerou Ondřeje Trojana, souseda v Kolinci čp. 40 a matky Terezie, dcery Františka Havlasa, souseda v Kolinci čp. 40. Splodili jen dvě děti:
Vojtěcha Štěpána nar. 25. 12. 1876 v čp. 9,
Marii Evu nar. 30. 12. 1878 v čp. 120.
Vojtěch Kohout byl jako otec vedle obecní služby i obuvníkem. Oženil se dne 22. 11. 1904 s Marií, 22letou dcerou Josefa Nováka, chalupníka v Brodě čp. 8 a matky Karoliny rozené Vojtové z Brodu čp. 8. Měli spolu 3 děti a všechny se narodily v přízemí radniční budovy:
Marie nar. 1. 4. 1906,
Jan nar. 18. 5. 1907,
Žofie nar. 6. 5. 1909, † 21. 7. 1910.
Další generaci ochránců pořádku představoval syn Jan Kohout. Vyučil se jako otec a děd obuvníkem, ale později pracoval v lomu. Po smrti svého otce se stal zdejším policejním strážníkem. Již jeho otec vlastnil domek čp. 106 ve Středce, do kterého se později přestěhoval i syn Jan. Byl posledním naturálním uživatelem bytu v přízemí radniční budovy. To sloužilo pak různým účelům. V poslední době tam byla umístěna místní lidová knihovna až do r. 1973. Jak již bylo řečeno u čp. 49 ustoupí tato starobylá radniční budova kulturnímu a obchodnímu středisku. S bouráním se má započít počátkem roku 1974. Pořídil jsem několik snímků jejího exteriéru. Aby bylo zachováno i její vnitřní členění, připojuji i zjednodušený náčrt.
