Zpět - čp     Menu

Historie domu čp. 14 v Kolinci

Čp. 14, parcela č. 17

čp. 14, r. 1906, v buřince učitel K. Hinz

Tento dům, který po dobu 100 let stál v místech dnešního parčíku u hřbitova, vděčil za svou existenci vlastně živelné pohromě. V r. 1803 shořela celá východní strana kolineckého náměstí od čp. 2 až po učitelův dům čp. 10, v němž Jan Král vyučoval děti od svého nastoupení do úřadu. Od r. 1789 se sice vyučovalo v radniční budově, ale přítomnost dětí nebylo pánům radním příliš vhod. A tak když učitelův domek vyhořel, bylo nutno přistoupit ke stavbě školy.

Nebyla to příliš šťastná volba místa pro školu v těsné blízkosti hřbitova, ovšem tehdejší názory se značně lišily od dnešních. A tak se v nově vystavěné škole začalo učit dne 3. listopadu 1804. Další osudy této nevhodně situované školní budovy budou popsány v oddílu školství a osvěta v Kolinci. Od r. 1814 opustily dětské hlasy tuto budovu a již se sem více nevrátily.

Prvním soukromým majitelem této bývalé školy se stal Martin Pohl, hospodský z čp. 9, “kolinecký zbohatlík“. Jak dlouho byl tento dům v jeho vlastnictví, není možno říci. V domu bydleli četní nájemníci.

Dne 21. června 1822 se zde narodila Aloisie Kateřina, dcera pensionovaného plukovního lékaře Jana Gottlieba a jeho manželky Anny po zemřelém Zikmundovi Strassbergerovi, lékaři na Kašperských Horách a matce Rozalii Plessové z Domažlic. Odtud se lékař Gottlieb odstěhoval do čp. 69‚ kde dne 28. 8. 1827 zemřel na vodnatelnost ve 49 letech.

V r. 1828 zde bydlel přechodně Jan Zimmermann, mistr truhlářský, (zemřel 1. 7. 1833 v čp. l3 ve 48 letech na “růži při zlaté žíle“) se svou manželkou Marií dcerou Josefa Kirchnera, mlynáře z Vlčkovic.

V letech 1830 - 1840 zde žil Martin Nocar, tkadlec a hrobník, syn Šimona Nocara, domkáře z Radechova(?) a matky Alžběty Krejčíkové z Petrovic s manželkou Annou, panskou děvěčkou z Kolince, dcerou Ignáce Bejbla, domkáře z Dobřemělic a matky Marie Řáhovy z Chvalšovic. Uvádím všechny děti i ty, které se narodily jinde:
Josef nar. 15. 3. 1825 v čp. 33,
František nar. 8. 7. 1827 v čp. 38, zemřel v čp. 14 dne 24. 3. 1831,
Anna nar. 14. 3. 1830 v čp. 14, Marie nar. 14. 1. 1832 v čp. 14, zemřela 6. 1. 1835,
Marie nar. 15. 4. 1835 v čp. 14,
Martin nar. 25. 5. 1838 v čp. 20, zemřel 29. 7. 1838,
Prokop nar. 4. 7. 1840 v čp. 14.

Pravděpodobným majitelem tohoto domku v 30. letech XIX. stol. byl František Motl, dřívější panský hajný z Lukovišť, později obecní hajný v Kolinci, syn Pavla Motla, sedláka z Ujčína a matky Lidmily rozené Brejchové též z Ujčína. Jeho manželka byla Markéta, děvečka v kolineckém zámku, dcera Josefa Bejbla, domkáře z Kolince čp. 75 a matky Markéty rozené Šopkové z Radinov. Až poslední jejich děti se zde narodily v tomto domku čp. 14:
Antonín nar. 27. 2. 1822 v kolinecké pazderně, Markyta nar. 2. 6. 1825 v čp. 74,
Anna nar. 27. 11. 1827 v čp. 74,
Marie nar. 2. 3. 1831 v čp. 14,
Alžběta nar. 6. 9. 1833 v čp. 14, zemřela 6. 5. 1834.

Dne 21. 8.1841 zemřela zde majitelova matka Lidmila v 85 letech a František Motl dne 6. 3. 1868 v 80 letech na zápal plic.

Po zemřelém Františku Motlovi zdědil dům č. 13 jeho prvorozený syn Antonín, mistr truhlářský, který se dne 25. 11. 1850 oženil s Johanou dcerou Františka Ulricha, souseda z Kolince čp. 2 a matky Marie rozené Dolejší z Kolince. Zde se jim narodily tyto děti:
Anna nar. 27. 8. 1851,
Josef nar. 24. 10. 1853, zemřel 16. 12. 1853.

Dnem 21. 5. 1861 dostal se domek čp. 14 do vlastnictví Martina Nauše, dosavadního domkáře v Ústalči čp. 16, syna Matěje Nauše, krejčího z Čermné čp. 19 a matky Ludmily dcery Dominika Haimana, polodvorníka z Čermné čp. 3 a jeho manželky Marie, dcery Františka Motla, domkáře v Kolinci čp. 14 a matky Markyty dcery Josefa Bejbla, domkáře v Kolinci, která pravděpodobně domek pro svého bratra Antonína Motla odkoupila. V tomto domku, kterému se podle Martina Nauše začalo říkat „u Martínků“, se narodily tyto děti:
Marie nar. 1. 9. 1862, zemřela 14. 9. 1862,
Matěj nar. 19. 11. 1863,
Josef nar. 8. 3. 1865,
chlapeček nar. 17. 8. 1868, zemřel po porodu,
Jan nar. 26. 6. 1874.

Po předchozím majiteli se dostal domek poslednímu majiteli před zhoubným požárem. Byl to syn Martina Nauše Matěj Nauš, truhlář, který se dne 20. 10. 1890 oženil s Marií, 20 letou dcerou Matěje Krále, zámečnického mistra v Kolinci čp. 11 a. matky Anny rozené Melkové z Kolince čp. 1. Jejich děti se rodily v čp. 14 i čp. 11, odkud pocházela matka:
Vojtěch nar. 22. 4. 1891 v čp. 11,
Emanuel Silvestr nar. 1. 1. 1893 v čp. 14,
Matěj nar. 30. 1. 1894 v čp. 11,
Marie Anna nar. 30. 10. 1895 v čp. 11,
Josef Jakub nar. 25. 7. 1902 v čp. 14,
Anežka nar. 3. 3. 1906 v čp. 11.
Další děti už se narodily v čp. 121. Otec odejel do Chicaga v USA.
František nar. 8. 11. 1908,
Karel Antonín nar. 12. 6. 1911, oddán 13. 3. 1932 v Chlistově s Marií Korcovou ze Sluhova dne 12. 5. 1952,
Petr Pavel nar. 23. 6. 1919, oddán 17. 7. 1943 v Čachrově s Marií Bastlovou z Březí.

Jak již bylo uvedeno u historie domu čp. 13 vypukl v domku čp. 14 ve čtvrtek dne 21. listopadu 1905 oheň, který strávil obě budovy.

Podoba tohoto domku u hřbitovní zdi se nám zachovala na malé stářím vybledlé fotografii z doby ne dlouho před požárem. Jakoby úmyslně se na nás z fotografie dívají bystré oči řídícího učitele Hinze zpod černé “buřinky“, který tu representuje kolinecké školství které tu našlo byť jen krátký útulek. Jistě si další přítomní, štíhlá, vysoká Jana, dcera pana řídícího, ani přízemní, ale dlouhokrký a všudypřítomný Karel Tomášek v té chvíli nepomyslili, že na sklonku svého života budou vzpomínkami oživovat dávné zemřelé obyvatele těchto dvou domů, jejichž zdivo v nové podobě poskytlo přístřeší mladší generaci kolineckého obyvatelstva.

zpět