Historie domu čp. 155 v Kolinci
Továrna na prádlo čp. 155, parcela č. 168
Toto popisné číslo nese továrna na prádlo, která byla postavena těsně před 1. světovou válkou světoznámou firmou Joss a Löwenstein, na břehu říčky Pstružné, jejíž tehdy čisté vody bylo při výrobě prádla tolik třeba, a v bezprostřední blízkosti železniční stanice, odkud výrobky této továrny se rozvážely do širého světa.
Historie tohoto závodu byla dosti obšírně popsána v knize Miroslava Hrdličky “Kolinec na Šumavě“ v kapitole "Průmysl - továrna"
vydané v r. 1940.
Další jeho osudy budou popsány v kapitole “Cechy, obchod a živnosti“ těchto dějin.
Stručně z historie výroby prádla v Kolinci
Druhým podstatným průmyslovým odvětvím v Kolinci je textilní výroba, která zde rovněž dosud trvá a prosperuje. V roce 1912
začíná psát svoji historii továrna na výrobu prádla, kterou zde založila světoznámá firma Joss & Löwenstein. Továrna v Kolinci
byla postavena za pouhé 4 měsíce, protože se firmě naskytla možnost výnosného obchodu se státy Jižní Ameriky, a podnik Joss &
Löwenstein potřeboval promptně zvýšit objem výroby. Zahraniční vlastník přinášel dostatek financí na modernizaci zařízení a
tak se výroba rychle rozvíjela. Se zvyšující se poptávkou byly založeny další pobočky v Klatovech, Nýrsku, Vimperku a
Budapešti. V roce 1914 již firma zaměstnávala 2 500 lidí a ovládala trh celého světa především v produkci pánského prádla.
Vlivem světové války došlo k velkému úbytku odbytových míst pro produkty a výroba začala klesat. Oživení přišlo až po vzniku republiky.
S postupem času však firma Joss & Löwenstein ruší kolektivní smlouvy a odmítá šičkám platit mzdu na svátky 1. května a 28. října. To
bylo příčinou hromadné stávky, do které v roce 1926 vstoupily zaměstnanci všech provozoven. Po třech týdnech stávka končí
vítězstvím šiček. Podmínky se zlepšili, ale jen do doby, kdy přišla hospodářská krize. V Kolinci byla výroba zastavena a v prostorách závodu
zřízeny sklady.
Ke znovuotevření došlo v roce 1938, kdy bylo obsazeno pohraničí a zaměstnanci a valná část zařízení a strojů z Vimperka se přestěhovala právě do Kolince. V továrně pracovalo na 400 zaměstnanců a rozšířilo se spektrum výrobků. Šijí se košile, spodní prádlo a pyžama.Takto utěšená situace však netrvala dlouho. Přišla doba okupace – platy se snižovaly a pracovní doba prodlužovala. Továrna spadala pod firmu Bohemia, výroba se přeorientovala na vojenské pláště a plátěné tašky na plynové masky. Po druhé světové válce byla továrna vrácena do rukou firmy Joss & Löwenstein a opět se začaly šít košile.
V roce 1948 byl podnik znárodněn a začleněn do sdružení Panar. O rok později vznikl nový podnik, Šumavan, a kolinecká výroba se stala jeho součástí. Šily se zde košile i na export a to především do SSSR. Koncem 60. let došlo k celkové modernizaci zařízení a prostor. Měnilo se strojové vybavení a došlo k adaptaci budov. V roce 1976 Šumavan přešel na výrobu pánských košil, především s krátkým rukávem a to pro tuzemský trh. S modernizací strojů došlo ke snížení počtu zaměstnanců, kterých zde v té době pracovalo 119.
V devadesátých letech změnila továrna majitele hned dvakrát. Prvním byla firma Šumavan Unibras, a. s. a v roce 1997 ji koupil z konkurzu pan ing. Přemysl Hledín. Firma Přehled pana Hledína šije košile. Dětské ve velikostech 90 až 170 a pánské ve velikostech 38 – 54. Na výrobu jedné košile spotřebují šičky celkem 12 knoflíků, 9 špendlíků a 240 metrů nití. Což při produkci 60 000 košil ročně činí 720 000 knoflíků, 540 000 špendlíků a 14 400 kilometrů nití. V současnosti má firma roční obrat 10 milionů Kč a její hodnota stanovená odhadcem je 11 milionů Kč.
Firma Přehled zaměstnává 28 švadlen, 5 střihačů, účetního a jednoho pracovníka údržby. Hlavním odběratelem, zajišťujícím 95% odbytu, je pražský velkoobchod Z+Z sdružení. Ten zásobuje více než 160 odběratelů v celé České republice a rovněž několik ve Švýcarsku, na Islandu a Velké Británii, kam putují diftinové košile. Košile z Přehledu jsou prezentovány pod 5 obchodními značkami: Withmans, Floyd, Cippriani, Monarch a Ferrerini pro Kras Brno. Objem výroby se mění podle momentální poptávky, která pravidelně stoupá v době mezi měsíci říjnem a prosincem (tedy v době předvánoční a plesové), naopak nejmenší odbyt je v měsících červnu až srpnu (tedy v době letních prázdnin).