Zpět - čp     Menu

Historie domu čp. 48(také čp. 83), zbourané hájovny k Horám Matky Boží

Parcela č. 122

Další vzdálenou chalupou od vlastní obce byla hájovna napravo od ohbí cesty k Horám Matky Boží, kde stával mohutný strom s obrazem Panny Marie. Proto se zde také říkalo “ U obrázku“.

rozcestí k Horám Matky Boží - zimní motiv r. 1942

Prvním známým obyvatelem této samoty byl Jiří Vitoušek, syn Pavla Vitouška, mlynáře z dolního mlýna a matky Lidmily. Narodil se 11. 2. 1698. Za kmotry mu byli: Jiří Vorel kutnohorský a Jan Mareš, služebníci hraběte Quido Terzi di Sissa. Jeho manželka Kateřina mu dala syna Jana, nar. 13. 11. 1735. Zemřel v 39 letech r. 1736. Vdova Kateřina se provdala podruhé za vdovce Jiřího Hromádku. Z tohoto manželství se nerodil syn Vít dne 8. 5. 1746, který téhož roku zemřel.

Dalším hajným byl zde Matěj Slunce, zvaný též Slunčík, který měl za manželku Kateřinu rozenou Krislovou. Dala mu tu tyto děti:
Františka nar. 25. 9. 1757,
Jana nar. 24. 6. 1766,
Jakuba nar. 21. 5. 1768,
Alžbětu nar. 14. 10. 1769,
Kateřinu nar. 16. 10. 1770.

Dne 12. 6. 1803 prodala vrchnost tuto chalupu v lese k Horám čp. 48 za 600 zlatých Jakubu Jarošíkovi. Měl povinnost bdít nad panskými lesy, za což měl na penězích 12 zl., 9 měr žita, 1 míru ječmene 1 míru hrachu, 12 liber másla, 12 liber sýra a 26 žejdlíku soli.

rozcestí k Horám Matky Boží - perokresba Brožová 1940

Dne 15. 7. 1807 prodal tuto chalupu Jakub Jarošík Václavu Matoušovi z Konína, jehož manželka byla Magdalena, dcera Jana Hubenýho, sedláka z Mokrosuk čp. 25 a matky Kateřiny Kalco(?).

Dalším hajným byl Matěj Kadlec, syn Václava Kadlece z Vlčkovic, jemuž první manželka Marie mu dala dceru Marii, narozenou 6. 5. 1775. Z druhého manželství s Kateřinou, vdovou po Matěji Slunčíkovi, hajném v lese k Horám, se narodily tyto děti:
Anna nar. 21. 6. 1776,
Bartoloměj nar. 22. 8. 1777.

Po Matěji Kadlecovi se stal novým hajným jeho švagr František Špadrna, syn Václava Špadrny. Jeho žena Dorota, rozená Kadlecová, porodila zde tyto děti:
Matěje nar. 20. 8. 1779,
Josefa nar. 7. 1. 1781,
Annu nar. 5. 1. 1783.

Václav Matouš tu prožil celé čtvrtstoletí. Dne 12. 9. 1832 prodal chalupu čp. 83 v lese k Horám zpět vrchnosti za 480 zlatých. Po roce dne 18. 11. 1833 prodala vrchnost chalupu Šimonu Stočkovi s tím doložením že “jeho Šimona Stočka neb jeho následovníky milostivá vrchnost po třetím dostižení, když by větší neb znamenitou škodu ve vrchnostenským lese učinil, z tý chalupy odmrštiti a tu samou sobě přivlastniti, což ale při malých a neznamenitých pádách žádného místa míti nemá“.

Snad při značné odlehlosti od vrchnostenského dozoru byla tato přísnost namístě, ale přece jen taková klausule v prodejní smlouvě ukazuje tvrdost feudální moci. Blahosklonnost vrchnosti k svému poddanému možno spatřovat v dalším dovětku, v němž je dovoleno Šimonu Stočkovi pást 2 kusy hovězího dobytku na provaze na některé vykázané lesní cestě.

Dne 25. 10. 1841 prodal Šimon Stoček chalupu k Horám čp. 83 Josefu Benešovi, chalupníku v Horách Matky Boží čp. 26, který však nemovitost prodal 17. 12. 1841 vrchnosti. Ta tam dosadila hajného Josefa Hrbka, který měl za manželku Kateřinu, dceru Pavla Kopeckýho, domkáře z Bernartic čp. 22 a matky Evy rozené Kubové z Kotěšov. Jejich poslední dvě děti se narodily v této hájence:
Kateřina nar. 11. 5. 1840,
Marie nar. 21. 2. 1842,
Sofie Marie nar. 20. 4. 1844,
Eleonora nar. 17. 7. 1848.

Není přesně známo, kdy byla hájenka zrušena. Původní popisné číslo 48 bylo přeneseno na dnešní čp. 67 a později na domek v ulici k Jindřichovicům. Další čp. 83 z této chalupy bylo přiděleno budově naproti mlýnu čp. 65.

Dnes už není po hájence ani památky, místo zarostlo lesem a povědomost o existenci této samoty se odchodem starých usedlíků s tohoto světa vytratila.

zpět