Zpět - čp     Menu

Historie domu čp. 5 v Kolinci

Čp. 5, parcela č. 6.

Toto starobylé hospodářství bylo ještě mezi dvěma světovými válkami starými usedlíky jmenováno “u Jeršů“. Tento název přežil skutečně staletí. Dle dílčích cedulí při dělení kolineckého dominia z r. 1583 jmenuje na tomto domě čp. 5 Šimona Jereše, když před ním hospodařil Dušek Jereš. Rod ten žil v Kolinci od nepaměti. Ve staré městské knize kolinecké je vtělen zápis z r. 1421 o pořádku mezi sousedy Petrem Jerešem a Maškem o plotu mezi jejich domy.

Šimon Jereš je jmenován ještě v r. 1616 (GK z r. 1544 fol. 316). Kdo hospodařil dále, není známo. Berní rulla z r. 1564 hovoří o Janu Jerešovi, který měl 24 strychy rolí, z toho osíval na zimu a na jaro po 8 str. Na domu byly 2 železné krávy. Po něm hospodařil pravděpodobně Martin Jereš asi až do r. 1666, kdy hospodařil již Ondřej Jereš. V matrice narozených fary kolinecké je jmenován Ondřej Jílek neb Jereš, soused s manželkou Marjanou a dětmi:
Kateřinou nar. 25. 5. 1654,
Dorotou nar. 8. 11. 1656,
Václavem nar. ?,
Petrem Jerešem nar. ?‚ který se oženil se Sibylou Tomáškovou.

Příjmení Jereš bylo jistě “po chalupě“ „čili po živnosti“. I v revizitaci berní rully je jmenován ještě Ondřej Jílek.

Roku 1674 užíval Ondřej Jílek zádušní dědiny, z níž dal záduší 1 strych žita a před tím si jeden strych žita vypůjčil. Oba strychy žita odprodal pekaři Hoffmannovi Kašparovi za 3 zl 23 kr 3 den a peníze pro záduší odevzdal písaři Pavlovi Čížkovi. Tyto peníze spolu od jiných sousedů zadržel písař pro sebe, takže dlužil záduší 6 zl 3 kr 1 den. Z odkazu Jindřicha Koce z Dobeše kolineckému špitálu vyzvedl jako jiní občané i Ondřej Jílek (Jereš) 2 kopy 8 gr 4 den.

Zdá se, že tento dům čp. 5 byl kolébkou velmi rozvětveného rodu Jílků v Kolinci.

Matrika narozených uvádí Jana Jereše, syna Ondřeje souseda, který se dne 18. 11. 1657 oženil s Annou dcerou Jana Řehoře z Běšin. Oddavky měli v Běšinech. Jeho bratr byl již uvedený Petr Jereš a Václav Jílek, kovář, který měl za manželku Dorotu Kolářovic z Chlistova, která zemřela při porodu dcery Salomeny dne 13. 8. 1700. O tomto bude řeč na jiném místě.

Dalším hospodářem byl Jan Jílek. Tento hospodaří ještě v roce 1714, kdy toto hospodářství spolu s domy Lidmili Málkové, Václava Krále, Víta Kubíška a Jana Krisla dne 31. prosince, vyhořelo.

Roku 1722 měl Jan Jílek 21 strychů ‚ 3 věrtele rolí a pod 3 vozy luk. Jan Jílek měl za manželku Alenu dceru Jakuba Pelty. Jejich syn Václav se narodil dne 1. 10. 1690 a oženil se později s Barborou. Zemřel někdy okolo r. 1720 a jeho žena si vzala za manžela Vojtěcha Kohouta, tkalce z Lešišov. Z jejich manželství se narodily tyto děti:
Vojtěch nar. 25. 4. 1720,
Josef nar. 17. 3. 1723,
Anna Kateřina nar. 15. 9. 1725,
Lidmila nar. 13. 5. 1728,
Josef nar. 28. 3. 1731.

Vojtěchem Kohoutem přichází do Kolince tento rod, který se zde rozvětvil a do dnešního dne má zde své odnože. Vojtěch Kohout zemřel dne 31. 7. 1771 v 78 letech a jeho manželka Barbora dne 8. 4. 1772 v 75 letech. V soupisu desátků kolineckému faráři je na domě uváděn Josef Kohout, syn Vojtěcha Kohouta. Byl dvakráte ženat. První manželkou byla Magdalena, dcera Jana Krále z Hořákova (zemřela dne 15. 2. 1770 v 37 letech v čp. 5). Její děti byly:
Václav nar. 15. 9. 1752,
Terezie nar. 15. 10. 1754,
Anna nar. 7. 3. 1760,
Jan nar. 3. 10. 1763,
Alžběta nar. 3. 7. 1766,
Jan Josef nar. 15. 1. 1770.

Druhou ženou Josefa Kohouta byla Kateřina, dcera Ondřeje Jelínka, kolineckého souseda a matky Doroty, dcera Jana Krisla. S tou se zrodily Josefu Kohoutovi tyto děti:
Josefa nar. 13. 6. 1771,
Václav nar. 18. 4. 1772,
Matěj nar. 29. 1. 1775,
Josefa nar. 23. 8. 1777,
Marie Magd. nar. 7. 8. 1779,
Jakub nar. 23. 2. 1782,
Maria Magd. nar. 23. 1. 1785,
František nar. 1. 9. 1788.

Dne 9. února 1804 předal Josef Kohout dům svému synovi z druhého manželství. Jakubovi Kohoutovi a jeho manželce Marii, dceři kolineckého souseda Václava Sejpky a matky Karoliny Brožíkové z Křížovic. Tam se narodily tyto děti:
Matěj nar. 12. 1. 1809,
Jan nar. 16. 5. 1810,
Matěj nar. 8. 6. 1812,
Jan nar. 23. 5. 1814,
Josef Matěj nar. 2. 1. 1717,
Eva nar. 16. 2. 1819,
Jan nar. 7. 4. 1821,
Jakub nar. 8. 5. 1823, zemřel 23. 4. 1846 v čp. 109 na TBC,
Anna nar. 7. 10. 1825,
Petr nar. 27. 12. 1827, zemřel 16. 12. 1832.

Jakubova manželka Marie zemřela dne 23. 1. 1839 v 55 letech na souchotě již v čp. 42, když předtím dne 27. června 1836 prodal Jakub Kohout dům čp. 5 za 2188 zl Prokopu Udičkovi a jeho manželce Evě rozené Cintrhoferové ze Strážova. Sám Jakub Kohout si zakoupil dům čp. 42 za 1192 zl. Snad příčinou změny majetku byla nemoc manželky i poměrné stáří hospodáře, snad i finanční potíže.

Nový hospodář byl již také v letech. Jeho dcera Anna byla v době koupě manželkou kolineckého mlynáře Josefa Ulrycha. Hospodářství mělo dosti polností, jak ukazuje stabilní katastr z r. 1837 a snad to byla příčina krátkého majetnictví Prokopa Udičky nad tímto domem.

Dne 1. srpna 1842 prodal Prokop Udička dům čp. 5 Ondřejovi Královi, synu Antonína Krále, šenkýře z Vlastějov čp. 9 a matky Kateřiny rozené Korausové ze Světlé. Oženil se dne 31. července 1836 ve 23 letech s Marií, vdovou po zemřelém Matějovi Myslíkovi, sousedu z Kolince čp. 30, dcerou po zemřelém Prokopu Polákovi, polodvorníku z Mlázov čp. 6 a matce Barboře Milfortové z Dobršína. Nevěstě bylo 24 let. Ta prodala hospodářství čp. 30 dne 10. listopadu 1837 za 1000 zl konv. měny Janu a Kateřině Dudovým.

Manželům Královým se narodily tyto děti:
Pavel zemřel 21. 6. 1848 v 10 letech na křeče,
Vojtěch nar. 25. 3. 1843, zemřel 28. 3. 1845,
Jakub nar. 8. 7. 1846,
Matěj nar. 11. 1. 1848,
Marie nar. 21. 4. 1856, zemř. 28. 4. 1856 na psotník.

Dne 4. srpna 1864 prodal Ondřej Král své hospodářství čp. 5 svému synovi Jakubovi Královi. Ten se dne 25. 7. 1865, tedy v 19 letech‚ oženil s Marií, 21 letou dcerou Benedikta Fircha, mlynáře na Novém mlýně čp. 81 u Kolince a matky Anny dcery Joachyma Hosnedla, krejčího z Velhartic. Tímto Jakubem Králem končí rod Králů v mužské linii na hospodářství čp. 5, poněvadž se narodily jen tři děti:
Jakub nar. 25. 7. 1866, zemřel 6. 11. 1872 na spálu,
Anna nar. 15. 12. 1868,
Marie nar. 5. 4. 1872.

První Král na tomto domě Ondřej Král zemřel zde dne 8. 1. 1870 v 64 letech. Jeho manželka Marie zemřela u svého druhého syna Matěje, zámečníka v čp. 11 v 70 letech na zápal plic dne 18. 10. 1877.

Neslavný a nešťastný byl skon druhého a posledního Krále v tomto domě. Jeho dcera Marie se dne 25. 10. 1892 provdala za vdovce Františka Nováka, mistra obuvnického z Kolince čp. 56, syna Martina Nováka a matky Anny rozené Krátké. Těmto bylo hospodářství čp. 5 předáno dne 4. 10. 1892. Hospodářství drželi do 23. dubna 1898, kdy je koupil Štěpán Chroust s manželkou Magdalenou rozenou Hánovou z Hrádku čp. 21. Výminkář Jakub Král žil zde ještě i za syny Štěpána Chrousta Karla. Únik majetku z rukou jeho rodu ho pravděpodobně dohnal k pozdějšímu nepředloženému činu i k jeho tragickému konci.

Ale vraťme se ještě k Františkovi Novákovi. Jako majiteli domu čp. 5 se mu zde narodily tyto děti:
Marie nar 9. 9. 1895,
Jindřich nar. 13. 7. 1897.
Ostatní děti se narodily, když manželé bydleli v čp. 56.

Nový majitel Štěpán Chroust hospodařil předtím na statku čp. 28, když si vzal za manželku vdovu po bývalém majiteli Petru Kopáčkovi. I jeho nástupce na čp. 5 jeho syn Karel se narodil v čp. 28, tam se také oženil dne 9. 2. 1904 jako 24 letý s 21 letou Magdalenou dcerou Václava Karlíka, rolníka na Vodolence čp. 1 a matky Alžběty rozené Vališové ze Žikov.

V čp. 23 se jim narodily tyto děti:
Marie nar. 28. 4. 1905,
Růžena Františka nar. 3. 3. 1908,
V čp. 5 pak tyto děti:
Karolina Emanuela nar. 25. 12. 1910 František Karel Alexandr nar. 26. 2. 1915.

A nyní k nešťastnému konci někdejšího majitele Jakuba Krále.

Dne 9. září 1920 o půl druhé hodině noční vypukl v hospodářství čp. 5 oheň. Shořela stodola s obilím a střecha nad chlévy. Sousedovi Šosovi oheň strávil rovněž stodolu s úrodou. Oheň byl založen výměnkářem z čp. 5 Jakubem Králem, který za to byl uvězněn v Plzni a ve věznici se oběsil.

V domě čp. 5 bydlelo vždy něco nájemníků. Ze starší doby je zajímavé jmenovat Josefa Kopu, „c. k. sanitrníka“ s manželkou Julianou po zemřelém Vincencovi Benešovi, učiteli ve Strážově a matce Kateřině roz. Rubešové z Budětic. Ti bydleli v čp. 5 v letech 1819 - 1823, kde se mu narodily tyto děti:
Karel nar. 7. 2. 1819,
Josef nar 15. 1. 1821,
Alžběta nar. 24. 3.1823.

Tato Alžběta zemřela dne 2. 5. 1824 již v čp. 23. Tam se jim narodil ještě syn Jan dne 8. 5. 1825.

Nemáme bližších zpráv, zda výrobu potaše z dřevného popele měl zařízenu v těchto statcích nebo zde jen bydlel.

Jak podruh v čp. 5 se oženil Matěj Šebesta, syn Jana Šebesty ze Sušice a. matky Maří Kalivodové z Tábora dne 1. 5. 1820 s Alžbětou dcerou Kateřiny Slunčíkové, podruhyně z Kolince čp. 5.

V r. 1841 zde bydlel mistr truhlářský Tomáš Mayer s manželkou Josefou, dcerou Víta Motla, chalupníka z Dolního Těšova a Marie roz. Motlové ze Suchýho u Hlavňovic.

V r.1852 se zde narodila dcera Barbora Josefu Housarovi, mistru krejčovskému, a jeho manželce Kateřině dceři Františka Heldy, trafikanta v Kolinci čp. 9 a matky Barbory roz. Strakové z Písku. Otec se stal v r. 1854 pachtýřem hospody v čp. 55, v r. 1858 hospody v čp. 111 a v r. 1868 hospody v čp. 49.

V r. 1859 se zde narodil Antonínu Bejblovi, mistru krejčovskému, synu Václava Bejbla, pasáka v Týnci čp.l syn Ondřej. Nájemníkem v r. 1861 byl Josef Ouda, syn Josefa Oudy, chalupníka v Kolinci čp. 93, v r. 1863 mistr krejčovský Jan Janeček, syn Matěje Janečka, sedláka a mistra kovářského z Jindřichovic čp. 8, v r. 1864 a 1865 Joachym Pohl, mistr ševcovský, syn Karla Pohla, souseda z Kolince čp. 4 a matky Johany ovdovělé Šulové.

V r. 1879 zde bydlel František Brejcha, kupec, syn Josefa Brejchy, mistra krejčovského v Janovicích nad Úhlavou čp. 1 se svou ženou Marií, dcerou Jakuba Vopavy, souseda a t. č. purkmistra v Kolinci čp. 16 a matky Evy dcery Jana Myslíka, souseda v Kolinci čp. 45. Zde se jim narodil syn Lev Eduard dne 18. 3. 1879.

V r.1888 až 1891 byl zde nájemníkem Vojtěch Ouda, obuvník, syn Josefa Oudy, též obuvníka v Kolinci čp. 2 a matky Kateřiny dcery Ondřeje Šellera, mlynáře z Puchverečka u Petrovic. V řadě nájemníků následoval Joachym Trojan, truhlář, syn Ondřeje Trojana, souseda v Kolinci a manželky Terezie dcery Františka Havlase.

Ke konci XIX. stol. spatřily zde světlo světa děti učitelské (Matěj Suda v r. 1893) i zdejších četníků (Karel Prokop, který si vzal za manželku Annu, dceru majitele domu čp. 5 Jakuba Krále, Jan Preis, rodilý v Sušně na Mladoboleslavsku.

I několik kameníků z Blatenska, kteří v okolí otvírali žulové lomy a tím i otevírali zdroje obživy pro zdejší obyvatelstvo, našlo zde svá první obydlí. Byl to Josef Prokopec který se v Kolinci dne 10. 8. 1908 oženil s Marií, dcerou Jana Sýkory, domkáře v Kolinci čp. 72 a matky Marie rozené Hosnedlové z téhož čísla popisného. Dále Kajetán Ureš, syn Františka Ureše, domkáře v Bezděkově čp. 25 na Blatensku. Zde se mu dne 28. 8. 1904 narodila dcera Anna a dne 24. 7. 1907 syn Kajetán. Dalším přistěhovalým kameníkem byl Matěj Krákora, syn Václava Krákory, domkáře v Chobotě okr. Blatná a matky Marie roz. Vlkové z Lomu, se svou manželkou Julií, dcerou Františka Pojara, sedláka v Ujčíně čp. 2 a Marie rozené Novákové z Číhaně čp. 15. Jejich druhem v řemesle byl další nájemník Ludvík Kocourek, syn Františka Kocourka, nádeníka v Hudčicích u Blatné a matky Františky rozené Trefné ze Slavětína, se svou manželkou Marii, dcerou Václava Rubáše, zedníka a domkáře z Kolince čp. 4 a matky Františky rozené Kryslové z Kolince čp. 93. Takměř všichni se usadili v Kolinci.

zpět